Městský výbor KSČM Otrokovice

1
Českomoravská konfederace OS
Oddělení makroekonomických analýz
a prognóz
V Praze dne 12. května 2011
Analýza východisek a dopadů dokumentu MF ČR „Reforma přímých daní a
odvodů – III. pilíř daňové reformy“ 1
Zpracoval: ing. M. Fassmann
Úvodem
Dlouho avizovaný nový koncept daňové reformy České republiky představil ministr
financí Kalousek veřejnosti dne 18. března 2011. Tato prezentace a na ní navazující dokument
se stal východiskem naší analýzy. Některé parametry, důležité pro odhad dopadů, však
nebyly v této prezentaci blíže specifikovány (např. výše budoucích minimálních
vyměřovacích základů pro platby sociálního a zdravotního pojištění OSVČ). Tyto parametry
byly do našich propočtů doplněny na základě externích konzultací. Předložený dokument je
v podstatě ministerským návrhem (i když projednán NERVem).
Z hlediska celkového pojetí ani tento dokument nevybočil z řady stále více
povrchních, odborně odbytých a o to více ideologicky podbarvených „reformních“
dokumentů předkládaných touto i předchozí vládou. Proto nelze než zopakovat celou řadu
obecných výhrad, které jsme již uplatnili i při rozborů jiných „reforem“ předkládaných české
veřejnosti v minulých letech.
Především absentuje objektivní analýza problémů českého daňového systému, jeho
příčin a důsledků. Tuto analýzu nahrazují ideologické floskule v programového prohlášení
vlády (proč se také zdržovat nějakými rozbory, když je vládě – jak si ukážeme dále - vše
naprosto jasné).
Absentuje souhrnný pohledu na daně a daňový systém jako celek a vize jeho
vývoje ve vztahu k celkovému vývoji veřejných financí. Pod údajným pláštíkem „daňové
reformy“ je ve skutečnosti překládán ne zcela domyšlený koncept změn některých parametrů
v oblasti daně z příjmu fyzických osob a v oblasti pojistných systémů.
Z obecného hlediska jsou daňové příjmy veřejných rozpočtů určeny třemi parametry –
počtem poplatníků (kdo platí), daňovým základem (z čeho se platí) a daňovou sazbou (kolik
se platí).
Je evidentní, že předložený návrh celou řadu klíčových otázek daňové politiky
naprosto opomíjí. Opomíjí i celé okruhy daní majetkových a daní nepřímých (změny DPH,
přesněji řečeno - sjednocení DPH je součástí důchodové reformy). Ve skutečnosti opomíjí i
daň z příjmu právnických osob (kde se reforma „zmohla“ jen na pár kosmetických úprav. 2
1 Tento text přímo navazuje a rozvíjí analýzu obsaženou v materiálu ČMKOS Rychlá informace pro vedení
ČMKOS Základní charakteristika navržené „Daňové reformy ČR“ ze dne 30.března 2011.
2 Přitom je to právě tato daň, která je podle našeho názoru nejvíce zralá, až přezrálá na zásadní daňovou reformu.
Od roku 1993 se v rámci této daně (velmi často vlivem silných lobbyistických tlaků) naakumulovalo -
minimálně z evropského pohledu - nebývalé množství slev, úlev, výjimek a odpočtů od základu daně, jejichž
důsledkem je nebývale úzký daňový základ této daně v České republice. Nejlépe je tento problém možno